Napsali o nás
pátek 23. srpna 2013 6:55 Autor: Ivan Augustin
Když v květnu 1994 přijel do Hlavnice v Kanadě žijící syn spisovatele A. C. Nora Ing. Jiří Kavan Nor, aby tu představil právě vydané otcovo dílo Život nebyl sen, jež za autorova života vyjít nemohlo, přišla na besedu s ním více než stovka občanů. Hlavnice se 600 obyvateli se k A. C. Norovi, který v ní prožil léta dětství a dospívání, přihlásila jako ke svému.
Předmluvu k citovaným Norovým pamětem napsal Jiří Nor v Torontu v létě 1993, tedy před dvěma desítkami let. Jistě netušil, jaké doslova občanské hnutí jejich vydání a jeho návštěva v Hlavnici způsobí. Trvalo totiž už jen málo dalších měsíců a hlavnická samospráva vyhlásila premiérový ročník nové celostátní soutěže pro mladé prozaiky. Pro ty, kdo by rádi sledovali stopy A. C. Nora (1903-1986), jehož prvotina Bürkental z prostředí Hlavnice na Opavsku způsobila v polovině dvacátých let minulého století v české literatuře tak nevídaný rozruch. Rozruch v tom nejlepším slova smyslu.
Už při vyhlášení prvního ročníku soutěže v říjnu 1994 bylo zřejmé, že organizace takové akce nemůže zůstat výhradně na bedrech samosprávy. Proto byly podniknuty kroky k rychlému vzniku Nadace Hlavnice A. C. Nora završené její registrací v únoru 1995. Současně probíhala čilá jednání o spolupráci s ostravským střediskem Obce spisovatelů, Ústavem bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity, ale též s Magistrátem města Opavy (s posledně jmenovaným o začlenění vrcholu soutěže, vyhlašování jejích vítězů, do programu festivalu nesoucího jméno básníka Petra Bezruče). V září 1995 se Kulturní dům v Hlavnici stal dějištěm vyhlašování prvních laureátů soutěže, kteří vzešli ze 77 autorů 99 přihlášených prací. Členové poroty byli postaveni před úkol posoudit 1472 stránek textu.
Ale ještě jedna, ta nejpodstatnější transformace na pořadatele v dalším průběhu existence soutěže čekala. V roce 1998 se z Nadace Hlavnice A. C. Nora stalo Sdružení Hlavnice A. C. Nora, a to v souladu se zákonem č. 227/1997 Sb. Organizátoři soutěže se tedy nově sešli v občanském sdružení registrovaném 29. dubna 1998 a tuto proměnu v její praktické podobě prožili 19. září toho roku. „Vyhlášení výsledků soutěže ročníku 1998 proběhlo pod hlavičkou Nadace Hlavnice A. C. Nora, vyhlášení ročníku 1999 již pod hlavičkou Sdružení Hlavnice A. C. Nora,“ potvrzuje jeho jednatel Ing. Jiří Pecháček.
Sdružení jako pokračovatel nadace je tedy patnáctileté. Za tu dobu již mnohokrát prokázalo věrnost původnímu poslání - udržet v malé obci ideou velkou kulturní událost celostátního dosahu. Nejde jen o soutěž samotnou, protože na ni je navázána též výjimečná ediční činnost, jejíž páteř tvoří sborníky přinášející výběr z prací, jimiž autoři zprvu do 30 let, později do 35 let jednotlivé ročníky obesílají. Řada těchto titulů má i jednotnou grafickou podobu, o niž se až dosud zasadili dva výtvarníci, František Černý z Opavy a po jeho smrti Svatoslav Böhm z Krnova. Vedle almanachů mladé prózy vydalo Sdružení Hlavnice A. C. Nora v roce 2003 také Bürkental a rok později publikaci k desetiletí soutěže. Vede podrobný archiv a hlavnické vyhlašování je zaznamenáváno rovněž na videokazetách. Úspěšně participovalo na výstavě Opava - město umění a kultury (2003) a o rok později uspořádalo první ročník sympozia výtvarníků Hlavnice - inspirátorka umění. Výtvarníci se pak do Hlavnice sjížděli pravidelně až do roku 2010, přičemž jejich nově vytvořená díla obci zůstala.
A tak se dá po 15 letech - bez velkého halasu, v úctě a zároveň s pokorou - konstatovat, že hodnoty, jimž dalo Sdružení Hlavnice A. C. Nora vzniknout, nejsou snem. Jsou naplněním „prorocké“ vize formulované Hanou Juračákovou z Ostravy, moderátorkou besedy Jiřího Nora v Hlavnici v květnu 1994, a rozpracované tehdejším starostou obce Cyrilem Kalikou, Jiřím Pecháčkem, Věrou Frydrychovou, Milenou Hamerskou, Danou Kalikovou, Janem Nezmarem, Františkem Saliborem a Jiřím Urbancem, tedy těmi, jimž se ji za přispění dalších, které tu již jmenovat nelze, podařilo zhmotnit.
Repro: Část titulní strany obálky dosud posledního sborníku ze soutěže Hlavnice A. C. Nora, který obsahoval výběr z prací mladých prozaiků hodnocených v loňském roce.
čtvrtek 5. září 2013 8:03 Autor: Ivan Augustin
Organizátoři celostátní soutěže prózy Hlavnice A. C. Nora opět vydali almanach představující výběr z letos přihlášených prací, které 14. září oficiálně zhodnotí. V souladu se stanoviskem odborné poroty, které jako ve všech předešlých ročnících předsedal doc. PhDr. Jiří Urbanec, CSc., z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Filozoficko-přírodovědecké fakulty.
Již samotné toto konstatování zasluhuje zvláštní připomenutí. První v tom ohledu, že sborník svou obsahovou i formální úrovní udržuje vysokou laťku, jak si ji nadmíru obětaví pořadatelé soutěžních setkání mladých prozaiků před lety stanovili. Druhé pak z hlediska práce poroty mapující prostřednictvím téměř dvou desítek let trvající tradice víc než systematicky základnu začínajících, ale i soutěží už poměrně protřelých adeptů kratších prozaických projevů (práce na libovolné téma nesmí rozsahem přesáhnout 30 stran). Tón vzpomenutého systematického monitoringu je umocněn faktem, že porotu od počátku vede zkušený literární teoretik a kritik.
O to víc těší, že v rozrůstajícím se archivu autorů, který soutěž pořádající Sdružení Hlavnice A. C. Nora s velkou pečlivostí zásluhou Ing. Jiřího Pecháčka vede, představují silnou skupinu studenti a absolventi Slezské univerzity (SU) v Opavě. Ani dosud poslední ročník soutěže v tom nebyl výjimkou. Vždyť mezi sedmi oceněnými (vedle 1. - 3. ceny byla udělena čtyři čestná uznání) figurují tři jména s přímým vztahem k naší univerzitě.
Próze Vánoční příběh 21. století Mgr. Nely Prokešové patří 2. místo a její autorka, rodačka z Moravské Třebové žijící dnes v Opavě, je absolventkou odborné češtiny na Filozoficko-přírodovědecké fakultě SU. Hlavnické soutěže se přitom nezúčastnila poprvé; listujeme-li jen posledními pěti almanachy, s výjimkou ročníku 2012 je zastoupena ve všech a za své práce získala již dříve (v ročnících 2009 a 2010) dvě čestná uznání. Autorka se netají tím, že studium jí, nejen ze strany pedagogů, ale i spolužáků, poskytlo cenné vedení a rady v oblasti tvůrčího psaní. „Ve svých prózách a divadelních hrách se snažím citlivě a nenásilně obracet pozornost čtenáře na jediné východisko z dnešního zvráceného světa - za nás ukřižovaného a zmrtvýchvstalého Ježíše Krista,“ uvedla ve své vizitce zaslané do Hlavnice.
Ani 3. místem oceněná Mgr. Linda Pačková z Dolního Benešova-Zábřehu na Hlučínsku (text Pštrosí packance) není v soutěži žádným nováčkem. Absolventka bakalářského studia české literatury a poté navazujícího magisterského studia knihovnictví se zaměřením na veřejné knihovny komunitního typu (vždy na SU) pracuje v Knihovně města Ostravy a píše jako externí redaktorka pro týdeník Region Opavsko. „Účastním se literárního projektu Almanach Prowincjonalny, za nímž stojí polský básník Marek Rapnicki působící v Ratiboři,“ prozradila Mgr. L. Pačková, která se mezi nejlepší autory soutěže Hlavnice A. C. Nora dostala pošesté (jejím nejvyšším umístěním je druhá příčka v r. 2010). Naposledy obdržela dvě čestná uznání a její práce Dárek na last minute byla vybrána za titul almanachu soutěže v roce 2012.
Do třetice několik slov o opavské rodačce Mgr. Ireně Šťastné (Václavíkové), která tentokrát získala za prózu Ostrov čestné uznání (v ročníku 2010 skončila na 3. místě, o rok později obdržela 2. a 3. cenu a vloni čestné uznání). Žije v Dobroslavicích na Opavsku a před nástupem na magisterské studium na Ostravskou univerzitu dosáhla na SU bakalářského titulu v oboru Informační studia se zaměřením na knihovnictví. S publikováním svých povídek, ale i poezie v časopisech, antologiích a almanaších (např. Antologie české poezie 1986-2006; Antologie současné české ženské povídky, 2008; Sto nejlepších českých básní, 2012) má četné zkušenosti, které zatím zhodnotila vydáním tří básnických sbírek. Poslední z nich vyšla letos pod názvem Živorodky v nakladatelství Perplex.
Jmenovaným autorkám rostou přímo v Opavě mladší následovníci. Jak jinak okomentovat pozoruhodný výsledek sedmnáctiletého studenta zdejší střední školy průmyslové a umělecké v oboru grafického designu Alberta Weise, jemuž patří čestné uznání za práci Skřípot času? „Psaní příběhů je skvělým uplatněním mého jazykového citu a schopnosti vyjadřovat se,“ potvrdil prozaik, jenž „doma“ zaujal již v soutěžích O cenu primátora a Knihovny P. Bezruče.